Vlastnosti palivového dříví

Mezi nejdůležitější vlastnosti palivového dříví patří výhřevnost a doba hoření. Velká výhřevnost paliva při rychlém hoření je nevhodná, protože kotel není schopen využít značnou část rychle uvolněného tepla. Proto je nejvhodnější palivové dříví s velkou výhřevností, avšak s dlouhodobým uvolňováním tepelné energie.

Výhřevnost a rychlost hoření ovlivňuje druh dřeviny a vlhkost dříví. Z pohledu výhřevnosti rozdělujeme dříví do kategorií listnaté tvrdé, listnaté měkké a jehličnaté.

Optimální vlhkost dříví je v rozmezí 15-30 %. Při vyšší vlhkosti se snižuje využití energie pro odpar vody, naopak při nižší vlhkosti dochází k rychlému hoření a tím menšímu využití vzniklého tepla. Ideální vlhkosti dosáhne štípané dřevo uložené ve volném prostranství s prouděním vzduchu po dobu 1 roku.

Listnaté dříví „tvrdé“

• dřeviny buk, dub, habr, jasan, akát, bříza, javor
• velká výhřevnost s pomalým hořením
• nejsou vhodná pro zatápění

Listnaté dříví „měkké“

• dřeviny vrba, topol, lípa
• menší výhřevnost s rychlejším hořením
• nejsou ideální ani pro zatápění

Jehličnaté dříví „měkké“

• patří sem druhy smrk, borovice, modřín, jedle
• rychlejší hoření s různou výhřevností
• výhřevnost modřínu a borovice je srovnatelná s listnatými tvrdými dřevinami, ale pro rychlé hoření jsou zařazovány do kategorie měkkého dříví
• ideální pro zatápění